Le fil à plomb – jak přežít neplánovaný bivak
22.5.2014
Velikonoční SPLIT a první letošní lezení
27.4.2015
Le fil à plomb – jak přežít neplánovaný bivak
22.5.2014
Velikonoční SPLIT a první letošní lezení
27.4.2015
Zobraz vše

Návraty z Komína návratů

Komín návratů 3 tady mi bylo ještě hej

 2. března to bude rok, co jsem spadl při horolezecké túře v severní stěně Javoráků a po asi osmi metrovém pádu si polámal oba kotníky. Myslím si, že rok odstupu je dost dlouhá doba na malé zhodnocení.

Ten minulý rok nezačal zrovna dobře. Neplánovaný, celkem tvrdý zimní bivak v severní stěně Rognon du Plan nad Šamonicemi, následně druhý den v Šamonicích ukradená peněženka se všemi doklady a jízda bez nich celou Evropou domů. Po šťastném příjezdu druhý den ukradené přední světlomety v autě a mírné neshody v práci. Tak to asi není zrovna dobrý začátek roku.

V tomto rozpoložení se domlouvám s Tomášem, že už konečně vylezeme Komín návratů v severní stěně Javorového štítu. Tuhle cestu jsem plánoval asi tři roky. Jednou nebyla podmínka, pak sice jo, ale zase až moc velká zima, pak nebyl čas atd…. Tentokrát by to mohlo vyjít. Počasí super, dole pěkně natečený led (nahoru jsem neviděl a jiné informace nebyly), teplota tak akorát na zimní lezení. Co víc si přát?

Ve tři hodiny ráno nás kolega vysazuje u závory ve vstupu do Javorové doliny. Cesta jde přesně podle plánu a po sedmé hodině stojíme pod nástupem. V průvodci a všude, co jsem si o cestě nastudoval se píše, že je to dlouhá cesta na velmi dlouhý den, takže jsme vybaveni i na případný bivak. Spacáky sice nemáme, ale teplého oblečení je dost a jídlo taky nějaké. Teploty by neměly moc klesat, takže jedna zimou proklepaná noc nás nemůže rozhodit.

Délky ubíhají jedna za druhou a až na malý odskok do hlubokého sněhu při překonávaní jednoho z mnoha prahů to všechno jde velmi lehce. Před druhou odpoledne štanduju pod předposlední délkou (nahoru sice zbývají ještě celkem tři délky, ale ta prostřední je spíše taková spojovací, krátká ). Jsme rychlí, máme krásný čas a malujeme si, že sestup do Bielovodské doliny bude ještě za světla, prostě ideální.

Komín návratů 3 tady mi bylo ještě hej

Komín návratů 3 tady mi bylo ještě hej

“Má osudná délka je takový škaredý kout, který měl být vyledněný, ale nebyl. Průvodčík říká, že by to mělo vést vlevo od koutu a následně traverz nad něj. Po zhodnocení situace se ale rozhoduju jít přímo koutem. Ta levá varianta nevypadá vůbec dobře a v koutě to snad bude takové bezpečnější. Bohužel nebylo. Nikde není žádná možnost cokoli založit, smyčka, skoba frend…. vůbec nic. Dole asi čtyři metry pode mnou mám jednoho malého, ale bytelného frenda, a pak dlouho nic a to jsem se fakt hodně snažil. Kameny kolem jsou úplně zaoblené a nedrží na nich hroty zbraní ani maček. Dolů už to nejde, jenom nahoru. Cepíny mám zaháknuté v nějaké pofiderní spáře a nohy spíše nejsou. Kouknu nad sebe a asi metr nade mnou vidím trs trávy. Pokud to půjde ještě alespoň 30 čísel, tak cepín zatnu do toho drnu a jsem z depresí venku. Jen co mi to projde hlavou, už letím. Žádné drncání po skalách, žádné otloukání, letím dozadu volným padem. Cítím trhnutí, to jak mě chytil ten spodní frend, pak náraz na nohy, malé otočení a ležím. Hlavou mi jde jediná myšlenka: ” Dneska už to nedolezem”.

Tomáš na štandu je nějaký neklidný a nechápe, kde jsem se najednou vzal kousek pod ním. Ležím na sněhu a sčítám škody. Trochu mě bolí kotníky a jednu botu mám v nepřirozeném směru. Hlava dobrá, ruky dobré, nohy ke kotníkům taky a páteř je taky funkční. Krom kotníků vše v pořádku. No nic, je třeba odtud co nejdříve zmizet. Po vlastních to ovšem nepujde.

Rychlý telefonát na záchranku pro vrtuli a hybaj do špitálu. Tady je nutno podotknou, že při mě stáli v tu chvíli všichni andělé strážní, co byli poblíž i opodál a díky jim za to. Dobrý telefónní signál ve stěně, ideální letové podmínky a nikdo jiný čekající na záchranu. Vrtulník byl v dolině do 15-20 minut a za hodinu už jsem čekal v Popradě na letišti na sanitku. Díky kluci slovenští, díly andělé.

Pak už následují ty obligátní věci jako injekce, rengeny, operace … bilance je neslavná. Zlomené hlezno a rozdrcená pata na pravé noze, otevřená zlomenina kotníku s vyhozeným kloubem, zlomené hlezno na levé. To bude asi na dlouho.

Moje nožičky

Moje nožičky

Moje nožičky

Moje nožičky

Druhý den_002

Druhý den_002

Jestli se vám něco stane v Tatrách a přivezou vás do nemocnice v Popradu, nemějte obavu o kvalitu ošetření a následnou péči. Musím konstatovat, že místní traumatologické oddělení má obrovské zkušenosti s úrazy horolezců a jsou na ně velmi dobře připraveni. Pokud se vás bude někdo z blízkých po úrazu pokoušet co nejdříve dostat do republiky s tím, že tam doma to budete mít určitě kvalitnější, tak ho klidně pošlete někam. Věřte, že v Popradě to budete mít na velmi vysoké úrovni … a nejenom lékařskou péči, ale i po lidské stránce. Byl jsem tam 3 týdny a nemůžu říct jediné slůvko proti.

Takže mám dobře ošetřené zlomeniny a co dál? Doktor říká, že se na ně minimálně tři měsíce nesmím postavit a pak se budu zase znova učit chodit. Ze třech měsíců budou sice nakonec čtyři, ale kam spěchat když víte, že to celé bude trvat nejméně rok.

Priority se dramaticky mění a z “pojedeme tam a tam” je najednou “je třeba posilovat to a to”. Rehabilitovat kotníky je jedna věc, na to jsou sestřičky a masérky, ale co zbytek těla? Doktor pořád vyhrožuje trombózou a já nevím čím, když se nebudu hýbat. Na rehabilitaci potkávám kluka, co se mnou ležel v Popradu se zlomeným krčkem a chudák si tu trombózu vesele úžíval. Jak se ale hýbat, když sedíte na vozíčku?

Měsíc po pádu

Měsíc po pádu

Doma zjišťuji, že se vlastně můžu hýbat, a to docela svižně, po kolenou. Jakmile mi po měsíci sundali sádry, rázem se mi otevírají široké obzory, a to i když bydlím ve čtvrtém patře bez výtahu. Najednou to jde na rotoped, na záchod, na balkón, na pívo … skoro všude. Přece nebudu sedět doma na zadku, když nemusím do práce. Dolů po schodech mi to jde rychleji než manželce, která mi musí snést vozíček a zahrádka s pívem je přece tak blízko. Ještě nemůžu ani chodit, ale na rotopedu už mám najeto více jak 500 kiláků. Trombóza se nekoná.

Nejblbější se na tom všem nakonec ukázala nepřipravenost společnosti na tento druh přesunu. Dolů z domu jsem se dostal vlastní silou, po cestách se to dalo, ale najít hospodu s veckem, kam bych mohl i s vozíčkem, bylo skoro nemožné a plazte se po kolenou na našich krásných euro záchodech. Chtěl bych touto cestou poděkovat těm několika restauracím, které na invalidy pamatují.

2 měsíce po pádu_006

2 měsíce po pádu_006

Po čtyřech měsících mi doktor povolil vstát a pomalu začít chodit. První postavení a následný krok bylo peklo. Po čtyřech týdnech jsem odložil berle a vytáhnul z garáže hůlky. Ty jsem asi po měsíci schoval a od té doby chodím bez opory. (Nicméně to, že se budu znova učit chodit, byla pravda. Po roce dělám už ledacos, ale pořád se vlastně učím správně chodit. ) Jakmile to šlo, nasednul jsem na kolo a vyrazil na cesty. Na kole to bylo paradoxně lepší než pěšo, takže už za dva měsíce, co jsem se postavil, jsem brázdil na bajku cestičky v Beskydech kolem Lysé hory a na vrcholu jsem byl poprvé na kole. Pěšky bych to v té době ještě nedal.

Srpen, to už mi bylo hej. Chodit to ještě moc nešlo ale na kole to šlapalo

Srpen, to už mi bylo hej. Chodit to ještě moc nešlo ale na kole to šlapalo

Už je to dobré

Už je to dobré

Teď je začátek Února a já chodím, jezdím na kole, lyžuju, skialpuju a už jsem i lezl. Sice na tom bezpečnějším konci lana ale lezl. Není to úplně ideální, protože ty kotníky po námaze vždycky cítím, a to dost, Nicméně jsem na beton přesvědčený, že nadcházející letní sezóna bude zase aspoň trochu lezecká a stránky tohohle mého blogu začnou zase pomalu plnit.

Děkuji všem andělům strážným, kteří při mě stáli, letecké záchrance v Tatrách, lékařům a sestřičkám v popradské nemocnici a všem blízkým, kteří mi pomáhali překonat ten poněkud zvláští rok.

 

Aleš

ALEŠ
ALEŠ
Outdoorová škola. Kurzy horolezectví, via ferrata, skialpinismus, horský průvodce Ostrava. Aleš Urbanec

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

K ukládání nastavení a správnému fungování těchto stránek využíváme soubory cookies. Používáním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte. Více informací

Ochrana osobních údajů Vážíme si vaší důvěry a respektujeme soukromí všech údajů, které nám svěříte. Věřte, že s nimi nakládáme dle zákona, vaše údaje nikomu neprodáváme, ani je neposkytujeme třetím stranám. Pravidla používání osobních údajů Společnost Aleš Urbanec , která je provozovatelem stránek HORSKESPORTY.CZ veškeré údaje získané od zákazníků užívá výhradně pro vnitřní potřebu společnosti a neposkytuje je třetím osobám. S osobními údaji nakládáme pouze a výhradně v rozsahu, který určuje zákon o ochranně osobních údajů. Informace o zákaznicích jsou uchovávány v souladu s platnými zákony České republiky, zejména se zákonem o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. ve znění pozdějších dodatků a předpisů. Na vaši žádost můžeme vaše osobní údaje vymazat z databáze. Pokud byste si takto přáli udělat, napište nám svou žádost na email info@prohory.cz a my tak v nejbližší možné době učiníme. Co jsou to ty soubory Cookie Cookie jsou malé soubory, které vytváří webový server a které se ukládají na vašem počítači prostřednictvím prohlížeče. Když se později vrátíte na stejný web, prohlížeč pošle uloženou cookie zpět a server tak získá všechny informace, které si u vás předtím uložil. Nemusíte se však ničeho bát, neboť samotné Cookie nesbírají ani neobsahují žádné osobní informace. Cookie se sice využívají v řadě reklamních nástrojů, ale nejste na jejich základě identifikovatelní. Proč je tedy využíváme? Cookie nám pomáhají k tomu, abychom vám dopřáli pohodlnější nakupování, jednodušší prohlížení stránek a rychlejšímu vyhledávání toho nejlepšího oblečení pro vaši výpravu. Díky nim si například prohlížeč zapamatuje vaše přihlašovací údaje a vy je tak nemusíte zadávat zas a znova při každé návštěvě. Cookie lze odmítnout Cookies lze samozřejmě odmítnou a my takové vaše rozhodnutí plně akceptujeme. Používání souborů cookie lze nastavit ve vašem internetovém prohlížeči. Výchozí nastavení většiny prohlížečů je poté takové, že cookie automaticky přijímá. Lze ovšem tuto možnost odmítnout. Informace o prohlížečích a o způsobu nastavení předvoleb pro soubory cookie můžete nalézt na následujících webových stránkách: Chrome - https://support.google.com/accounts/answer/61416?hl=cs Firefox - https://support.mozilla.org/cs/kb/povoleni-zakazani-cookies Internet Explorer - https://support.microsoft.com/cs-cz/help/283185/how-to-manage-cookies-in-internet-explorer-6

Zavřít