Podzimní Provence

Gorges du Loup

Koncem listopadu jsem vyrazil na lezecký trip po jižní francii. Bylo třeba navštívit testovací lezce, poklábosit, co je kde nového, informovat o nových lanech z naší produkce, hlavně o nové 8,9 MASTER a nastínit spolupráci na příští rok.  Když není sníh a led, tak hurá za sluníčkem. Je fakt, že týden starý výron v kotníku a nějaké nesrovnalosti v levém lokti neslibovaly, kdo ví jaké lezení, ale co nějak to půjde.

První zastávka byla v Chamonix, respektive v Martigny u Motly. Tam jsem přespal a přes Chamonix pokračoval dál. Cham. jsem projel, aniž bych zavadil o byť  jen malý kousek sněhu. Jakes takes ledy byly natečené až hodně vysoko u ledovce v Argentiére. Spíše to byly ale takové slimpance. Jinak holé stráně až někde vysoko nad dva tisíce. Bída… bída. Minulý rok touhle dobou jsem už v kolem Chamonix vykrajoval první oblouky na lyžích. Pravda jen takové demonstrační na prvních nesmělých flecích sněhu, ale byly, letos nic. Všichni víme jak dlouho trval rozjezd letošní lyžařské sezóny.  V podstatě do konce Prosince sníh nikde nebyl. Teď je ho spousta, ale koncem roku nebylo nikde nic.

První zastávka byla u Míši v Provance. Minulý rok jsme lezli v Boux a letos jsme se vypravili do St Leger. Kotník si pořád vymýšlel, tak jsem si nechal jako správná návštěva cesty vytáhnout a lezl jsem na tom bezpečném konci lana. Ta představa, že při případném pádu si ho dorasuji ještě více, a ty tisíce kiláku zpět neodřídím, nebyla vůbec příjemná.

Pak jsem přejel za Fidem k Nice. Dva dny pěkného lezení na sluníčku v Gréoliéres. Díky Fido.

Počasí bylo jak na objednávku a déšť jsem potkal až v Rakousku na zpáteční cestě.

Jo Francie, horolezectví země zaslíbená.