Vánoční Vídeň – podařený grupáč

Blíží se svátky Vánoční s touhou po pohodě, klidu a krásných chvílích ve vánočně vyzdobených ulicích měst. Popíjení svařeného vína, bloudění mezi stánky se vším možným a nekonečná krása vánoční výzdoby. Pokud máte takové tužby vřele doporučuji předvánoční Vídeň 🙂
Nějak omylem jsem se dostal na jednodenní výlet do předvánoční Vídně. Manželka onemocněla a já se ucitnul o proti své vlastní vůli v autobuse uhánějícím směr Mikulov – Vídeň vstříc naprosté předvánoční romantice. Už v autobuse který s náma dělal povinné kolečko kolem vnitřní Vídně jsem nabyl dojmu, že “sedím blbě.” Nekonečne fronty přijíždějících autobusů rozličných značek a národností nenechaly mou maličkost na pochybách, že to budé velké. No, Vídeň je velká a to málo lidí navíc se snad nějak vstřebá.

Romantika vánočních ozdob

Autobus nás vyhodil tam , kde jsme se měli v určitou hodinu zase setkat a odfrčel někam parkovat. Nu co projdu se po městě, nasaju nefalšovanou vůni Vánoc, dám si někde oběd a U Sachrů kávičku s dortem. Bude pohoda. Vyrazil jsem směr nám. Sv Štefana, odhodlám nezkazit si den. Jenže ouha, po několika stech metrech to začalo váznout. Stejný nápad mělo asi milion dalších lidí.

Kouknu na památky a uvidí se…

Pomalu jsem se prokousal k nejbližší volné boční uličce a zmizel v ní. Ještě že jsem narazil na masnu s výbornou teplou sekanou a točeným pívem. To mi zabralo nějaký čas. Je ráno, tak jsou všichni pobláznění vidět střed města. Počkám a pak se uvidí. Po vydatné snídani jsem se znovu vypravil na náměstí. To co jsem viděl mi ale doslova vzalo dech. Vánoční pohody dychtivi lídé stáli po celém náměstí namačkání jeden na druhého a nasávali tu atmosféru. No nasávali, spíše lapali po dechu.

…. tak to nedám

ta dívčina to očividně neřešila bo byla s plastová

Popelář byl sice živý ale taky to neřešil, byl v práci.

Jelikož nebylo zbytí prodral jsem se náměstím a zamířil na tzv. méně frekventované místa, do ulic s městskou dopravou. Procházel jsem ty místa která byla pro dychtivé turisty nezajímavá a přemýšlel co dál. Zajdu k Sachrům a dám si dortík. Širokým obloukem jsem minul náměstí a přilehlé uličky a ocitl se u Sachrů. Třikrát zatočena fronta japončíků mi vzala dech. Za okny kavárny se v klidu cpali hosté a z venku na ně netrpělive civěli další dortíků chtiví turisé. Prostě bomba. Musel jsem utéct. Ta samá situace se opakovala snad u všech pěknějších kaváren a hospod kolem náměstí. Pryč pryč pryč….. Utekl jsem až na okraj vnitřní vídně a tam našel volnou kavárnu.

Kávička a dort u Sachrů to jistí

…. kura asi ne !

Za zmínku stojí snad jedině jedno kadeřnictví, kde za výklady do ulice tančili nepřetržitě dvě tanečnice a vábili zákazníky. Na to se dalo dívat.

Chvili jsem ještě poseděl ve skoro opuštěném dvoře Hofburgu a pak se klidným krokem vydal na smluvený sraz, že si ještě dám po cestě teplý punč v některém z mnoha stánků, které byly snad všude. Nakonec bylo punčů několik a to byla snad jediná pozitivní část tohohle výletu.

Sám v přeplněném kupé :o(((

Punč pod koněm

To se mi líbilo, to bych chtěl !!

Pak začalo pršet

… že by těch punčů bylo nějak moc, tak raději rychle domů.

Budete li toužit po nefalšované atmosféře Vánoc, nasát tu úžasnou atmosféru svátků míru, klidu a pohody, vřele doporučuji PŘEDVÁNOČNÍ VÍDEŇ Už se těším na letošek jak si tu atrakci vychutnám doma u píva.

Užijte si to

[mappress mapid=”12″]

Aleš