Sněhové radovánky na Brnčalce

O víkendu jsme si byli zalozit v Tatrách. Po příjezdu jsme mysleli, že to otočíme pro obrovské množství sněhu ve stěnách a absence jakéhokoliv zimního vybavení. Nakonec z toho byly první letošní nefalšované zimní radovánky. Koukněte se na pár fotek.  Na Brnčalku jsme s Blafem dorazili pozdě večer a nic nenasvědčovalo tomu, že Červená dolina je zapráskaná sběhem. Poprašek jsme viděli, ale počítali jsme se slabou vrstvou sněhu různě poházenou v zákoutí jednotlivých skal a na trávě. Prostě takové normální podzimní podmínky. Ráno bylo sice zataženo a mlha, ale co, kouknem se do doliny a uvidí se.

S nějakou mírou sněhu jsme počítali, cestou do červené to vypadalo ještě přijatelně,  … to co jsme uviděli nahoře nám však trochu vzalo dech

Nemaje ani maček, ani cepínů jsme fakticky vážně uvažovali, že to otočíme domů. Došli jsme alespoň pod Jahňačí štít , ale dál nás to pro zmrzlý sníh a základové laviny nepustilo. Vrátili jsme se na chatu a uvažovali co dál. Nakonec jsem zavolal Stanovi, který bydlí v tatranských Matliarech a on nám večer přivezl na parkoviště dvoje mačky a dva cepíny. V podstatě jsme byli zachráněni.

První tůru jsme zvolili lahčí, na Jahňačí štít. Byla to nefalšovaná zimní tůra v čístěčně mixovém terénu.

Bo sníh držel velmi dobře a cele to bylo fajne, tak jsme po Jahňačím vyrazili do Belasé Štrbiny pod Malý Kolový a pak že se uvidí.

V neděli už bylo fakt pěkně, ale času ubývalo. Tak rychle alespoň nějakou krátkou lezbu na vyhřátých skalách. jednu krátkou cestu na Kozích kopkách

Bylo to super a co nejdříve znova. Díky Stanovi za neodkladnou pomoc. Akorát nám ty cajky mohl přinést až na Brnčalku :o)))

Aleš